Aneb když špenát omrzí.
Při procházce se psem jsem se rozhodla, že si na poli ukradnu kukuřici. No jo no, měšťák vyrazil na vesnici. Ovšem, celý týden jsem pak přemýšlela, co s touhle milou žlutou věcí provedu. Že čistě vařená kukuřice také už není žádnou novinkou a mě, ani nikoho dalšího by nemusela moc nadchnout. Nakonec jsem však došla k závěru, že klasika je přeci jen klasika. Co ale k ní? Odpověď mi dal až výlet na zahrádku, jejímž správcem jsem se na týden stala. Vrtalo mi hlavou, co jsou ty obrovské zelené listy, které jsem nikdy nikoho pěstovat neviděla. Po poradě s babičkou, bývalou učitelkou přírodopisu, jsem se dočkala rozšifrování plodiny. Mangold. A prý že jedlý. :D Prošmejdila jsem desítky webových stránek, abych se dočetla, že mangold, pocházející ze Středomoří, se upravuje vlastně téměř totožným způsobem jako špenát. Mimo jiné je prý i o něco chutnější, protože není hořký, ale má příjemně oříškovou chuť. A ono na tom něco bude. Dnešní recept je tedy jednoporcovka. :)
Co budeme potřebovat:
1 větší kukuřičný klas
3-4 velké listy mangoldu
máslo, olej
hladkou mouku
sůl, pepř, sušený granulovaný česnek, čerstvou nasekanou petržel
rajčata (cherry, normální)
mléko
V osolené vodě uvaříme kukuřičný klas. Doba vaření je dost individuální, ale u čerstvého nepředvařeného to bývá cca hodina.
Z listů mangoldu vykrájíme stonky, které pokrájíme na drobné kostičky a po asi 3/4 času vaření kukuřice je k ní též přidáme uvařit. Je potřeba vařit je o něco déle než samotné listy.
Mangoldové listy pokrájíme na proužky a dáme spařit do vroucí osolené vody asi tak na 3 minuty. Poté slijeme a zprudka ochladíme.
Mezitím si na pánvi rozpustíme máslo s trochou oleje, přisypeme hladkou mouku a chvíli smažíme jako jíšku. Dále přilijeme mléko a mícháme, než nám vznikne krásný hladký bešamel. Ten osolíme, opepříme a dochutíme granulovaným česnekem.
Do bešamelu přimícháme uvařené stonky mangoldu, poté i listy.
Servírujeme s vařenou kukuřicí, posolenou a promazanou máslem. Dozdobíme pokrájenými čerstvými rajčaty a nasekanou petrželí.
Sama jsem nevěřila, že něco tak atypického může chutnat takhle skvěle. :) Ale proč se bát zkoušet nové chutě. ;) Člověk by se ochudil o tolik zážitků...
Comments